Až do 30. let 20. století představovalo kojení prakticky univerzální praxi. V té době však vznikla náhrada mateřského mléka, která se vyráběla z upraveného kravského mléka a stala se symbolem bohaté společnosti. To vedlo k dramatickému snížení míry kojení.

Nyní je znovu kojení velmi silně podporováno, protože studie již od 60. let 20. století opakovaně prokazují, jak je kojení přínosné a jak je mateřské mléko nenahraditelné. Kojence, kteří jsou kojeni, trápí méně často různé nemoci jako nachlazení, průjmy či ušní infekce. Kromě toho je u kojených dětí menší pravděpodobnost, že budou trpět alergiemi. Kojení je navíc důležité pro psychickou pohodu matky i dítěte.

Kojení však také někdy bývá pro matku nepříjemnou zkouškou. Důvodem mohou být vpáčené bradavky, bolestivé bradavky, infekce prsu (mastitida), kvasinková infekce v ústech dítěte a na bradavkách, neustálé unikání mléka z prsu a jeho společenské implikace či pouze nedostatečná tvorba mléka, která vede k pocitu viny a nedostatečnosti.

Normální sání novorozence způsobuje na kůži bradavky viditelné změny, především otoky a strupy. Často též můžeme pozorovat puchýře, zanícené oblasti a loupání (Ziemer 1993). Statistiky odhalují, že 80 až 95 % kojících žen zažívá do určité míry bolestivost, 26 % mluví o extrémní bolesti bradavek (Newton 1952, Walker 1989). Je evidentní, že poranění bradavek jsou stále velmi častým problémem (Cable 1997).

Bolestivé bradavky mohou také zabránit ejekčnímu reflexu (vystřikování mléka). Matku začne sužovat napětí a otevírá se bludný kruh, který často vede k předčasnému odstavení.

Poškození bradavky může představovat faktor usnadňující vznik infekce mikroorganismy (Candida albicans, Staphylococcus aureus) a zvyšovat riziko vzniku mastitidy v důsledku infekce vzestupného mlékovodu (Amir 1991, Livingstone 1999).

Nejdůležitější pro prevenci poškozených a bolestivých bradavek je správná poloha a správné přisátí dítěte při kojení. (Klaus 1987).

Ke vzniku popraskaných či rozpukaných bradavek mohou přispět i některé další faktory, například výrobky, které odstraňují z oblasti bradavky přirozenou ochrannou vrstvu (mýdla, šampony), kvasinková infekce či ekzém, případně sklon k suché pokožce. Zásadně důležitá je řádná hygiena s využitím vhodných výrobků.

Zastaralá metodika léčby popraskaných či rozpukaných bradavek požadovala udržování poškozených bradavek suchých. Když se však poranění hojí ve vlhkém prostředí, děje se tak bez vzniku strupů. Nový přístup proto přináší změnu: je třeba na poraněném místě vytvořit vlhkostní zábranu, která zpomaluje odpařování vlhkosti, jež je přirozeně přítomna v kůži.

Je dobré, že dnes již můžeme naše znalosti o důležitosti kojení doplnit podrobnými znalostmi o tom, jak mohou kojící matky předcházet různým problémům a jak je mohou léčit.

Další profesionální informace: